« Japonský topol, Rychle rostoucí dřevina, J – 104, J – 105

Japonský topol byl vyšlechtěn na vysoký výnos dřevní hmoty, vysazovaný v hustém sponu při velmi dobrém růstu. Japonský topol je u nás nejrozšířenější pěstovanou rychlerostoucí dřevinou.

Zabýváme se prodejem sadbového materiálu (řízky, prýty, kořenáče) japonského topolu a to klonu J-104, J-105

Doprava zdarma při objednávce nad 20000ks řízků (ČR,SR)

Při objednávce nad 100000ks řízků mulčovač zdarma

Ceny jsou uvedeny v sekci NAŠE NABÍDKA

Vysvětlení pojmu – PRÝT , ŘÍZEK, KOŘENÁČ –

Prýt - nebol-li prut je uříznutá rostlina po jednom roce růstu

Řízek - je nařezaný prýt (prut) na délku 18-20 cm a průměru 2-5 mm

Kořenáč- je řízek , který byl zasazen do kelímku nebo sadbovače a má již vlastní kořenový systém

Proč se rozhodnout pro Japonský topol?

V poslední době vystává potřeba snižovat podíl fosilních paliv na globální energetice.

Důvodem je zejména potřeba snižovat rizika změn klimatu následkem činnosti člověka.

Spalování biomasy je jednou z cest jak toho dosáhnout bez zásadní změny využívaných technologií. Výhodou pěstování biomasy za tímto účelem je také další využití zemědělské půdy a předcházení tzv. nadprodukce některých zemědělských plodin. Pro zemědělce nalézá pěstování biomasy nová východiska a nové aktivity, které vedou ke zvýšení jejich konkurence schopnosti. V zemích EU je dřevo z Japonských topolů hojně využívané pro výrobu papíru, v dýharenství, v širokém spektru dřevařského průmyslu, v chemickém průmyslu i ve stavebnictví.

Japonský topol může být cestou k menší závislosti na centrálních zdrojích

Sklizeň biomasy

Plantáže RRD se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 3-6 roky. Pokud bude tedy celková doba existence plantáže 15 -25 let, znamená to, že bude sklizena 4-8 krát. Podle zkušenosti ze zahraničí se nedoporučuje sklízet v kratších obmýtích, neboť tím sníží celkový výnos za dobu existence plantáže. Při častějším sklízení dojde k poklesu produkce dříve (do 10 let). 3-4 letý cyklus u nás je minimum, které by z těchto hledisek nemělo být snižováno. Spíše je možné uvažovat na některých lokalitách o variantě prodloužení cyklu. Např. mrazové kotliny, zamokřené půdy, vyšší polohy aj.

Technologie rušení plantáží jsou v současnosti dobře propracovány v zahraničí (Rakousko). Po poslední sklizni jsou půdními frézami odstraněny pařízky příp. část kořenového systému RRD. Zbytek kořenů je pak vyorán hlubokou orbou nebo rotavátorem. Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a provzdušnění hlubších vrstev ornice. V případě, že je stav půdy po produkční plantáži dobrý nebo lepší (fyzikální vlastnosti, humus) než tomu bylo před jejím založením je možno plochu na jaře osít cílovou plodinou (obilí, traviny atd.). Pokud je živinová rovnováha půdy narušena, doporučujeme na základě výsledků půdních rozborů půdu dohnojit nebo ji biologicky meliorovat např. vojtěškou nebo jetelo-travní směsí.

Budoucnost biomasy

V Evropské unii je otázka potenciálu biomasy předmětem řady studií. Je zřejmé, že mezi obnovitelnými zdroji energiemá zejména ve střední Evropě biomasa nejpříhodnější podmínky. Její další rozvoj podporují jednak legislativní směrnice EU týkající se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a jednak směrnice, které jsou zaměřeny na zvýšení podílu biopaliv v dopravě (přijaty v letech 2001 a 2003). Pro oblast výroby teplase legislativní opatření připravují. Obdobně jako u ostatních i pro biomasu existují dotace financované EU, státem, městy i soukromými subjekty.